Svojí první fotku Saturnu jsem pořídil třetí květnovou noc kolem druhý hodiny ranní. Když jsem balil kolem půlnoci vybaveníčko, moc jsem si nesliboval. Saturn už jsem na obloze jednou lovil a tehdá to nedopadlo dobře - odcházel jsem nasranej, jelikož jsem neviděl nic jinýho než drobnou hvězdičku s kroužkem. To bylo ovšem začátkem roku a Saturn se tehdy nedostal výš jak 10° nad horizont. Včera tomu ale bylo jinak. Planeta po druhé hodině ranní vystoupala 20° nad horizont a já tak mohl Saturn pozorovat přes užší vrstvu atmosféry, než tomu bylo posledně. Obraz byl kvalitnější a tolik se nevlnil. Když jsem se nabažil pohledem do okuláru, sestavil jsem svoji provizorní aparaturu na natáčení a pořídil několik sekvencí. Domů jsem odcházel s nohama jako led, nicméně nadmíru spokojenej.
Po zpracování je na fotce vidět i něco jako rozčleněná oblačnost. Po Cassiniho dělení (mezeře v prstenci) však není ani památky. Tak snad příště...